Otcovské linie

Poměrně dlouho se o chromozomu Y uvažovalo jako o „němém“ chromozomu, plném zbytečných sekvencí, bez přítomnosti významnějších genů a tendencí k postupné degeneraci. Ale postupně se pozornost vědců obrátila k tzv. NRY regionu chromozomu Y.

NRY nebo non-recombining region tvoří 95% chromozomu Y, nepodléhá rekombinaci, to znamená, že úseky chromozomu Y se nekříží s chromozomem X a právě tento region je specifický pouze pro muže. Přenáší se z otce na syna a nepodléhá významnějším změnám v průběhu generací. A právě tato vlastnost přinutila vědce zabývat se chromozomem Y podstatně detailněji a tento výzkum vyzdvihl chromozom Y jako velmi užitečný nástroj ke studiu původu člověka, jeho evoluce a následné migrace.

Do vývoje a evoluce člověka významným způsobem zasahují i přírodní katastrofy. Jedna z nich se odehrála přibližně před 75 000 lety na indonéském ostrově Sumatra, kde erupce supervulkánu Toba výrazně změnila klimatické podmínky na celém světě a způsobila významné snížení celé lidské populace. V tomto období tzv. evolučního zúžení existují pouze ojedinělé skupinky lidí putujících africkými savanami za potravou.

A právě v období těchto klimatických změn se objevuje muž, který svou inteligencí je schopen se přizpůsobit novým životním podmínkám a nejen přežít toto nepříznivé klimatické období, ale dává za vznik celé mužské populaci. Tento muž, nazvaný Y chromozomální ADAM, se objevuje v Africe přibližně před 60 000 lety a podle genetické teorie jsou všichni dnešní muži jeho potomci. Ostatní muži, žijící v tomto období také měly potomky, syny a vnuky, ale pouze následníci našeho Adama přežívají v mužské linii až dosud. Adam je tedy posledním společným předkem všech mužů.

Postupem času ale dochází při přenosu z otce na syna ke vzniku mutací a potomci Adama se postupně rozdělí do jednotlivých klanů neboli haploskupin.

Podle genetických znaků na chromozomu Y lidské DNA lze od sebe odlišit skupiny mužských linií (kmeny) majících společného předka – haploskupiny. V současné době je známo 18 haploskupin. Ty se konvenčně označují písmeny v rozsahu A až T a dále se dělí do podskupin pomocí čísel a malých písmen.

Chromozom Y, který určuje původ otcovské linie, mají ve své genetické výbavě jen muži. Pokud chce žena zjistit původ své otcovské linie, musí nechat vyšetřit DNA svého otce, bratra nebo jiného pokrevního příbuzného mužského pohlaví.

Zkrácená mapa nejčastěji se vyskytujících paterlinií

R1a – Slované
Klan R1a vznikl před asi 19 000 – 26 000 lety rozdělením kmene R na dvě větve R1a a R1b. Kmen R pochází z oblasti severní Asie, odkud se spolu s lovci mamutů rozšířil do západní Evropy (R1b), východní Evropy (R1a) , střední a jižní Asie (R2). Kmen R1a se v současnosti nejvíce vyskytuje v Polsku a východní Ukrajině, kde tvoří až 60 % populace. V Česku tvoří asi ⅓ populace.

R1b – Keltové
Tento kmen vznikl spolu s kmenem R1a. V dnešní době se nejhojněji vyskytuje na francouzském atlantickém pobřeží a v Irsku, kde tvoří až 80 % populace. Směrem na východ zastoupení tohoto kmenu výrazně slábne. V Česku patří k tomuto kmeni asi ¼ populace.

I – Balkánci
Kmen I se objevil před asi 22 000 lety a je pravděpodobně spjat s Gravettienskou kulturou. V současné době se vyskytují lidé patřící do tohoto kmene především na Balkáně (skupina I2), kde tvoří až 50 % populace a na jihu skandinávského poloostrova (skupina I1). Mezi významné osobnosti tohoto kmene patří např. L. N. Tolstoj a Nikola Tesla.

E – Afričané
Kmen E je typický pro obyvatelstvo střední Afriky. Jeho podskupina E1b se vyskytuje až u 80 % středomořské populace na březích Afriky. V Evropě potom především na Balkáně (až 30 % populace). V Česku tvoří asi 6 % populace. Skupina E1b se poprvé objevila před asi 26 000 lety a rychle se rozšířila do severní Afriky a na blízký východ. Tato skupina je spojena s poslední větší migrací obyvatelstva z Afriky do Evropy a s příchodem zemědělství. Do tohoto kmene patřil i Napoleon Bonaparte nebo Albert Einstein.

J – Arabové
Tento kmen se oddělil od původní větve před asi 12 000 – 22 000 lety v oblasti úrodného půlměsíce na středním východě. Dnes je nejvíce rozšířen na Arabském poloostrově, na Kavkaze a v Súdánu.

G – Kavkazané
Před asi 30 000 lety se objevil na Středním východě kmen G, který je dnes rozšířen na Kavkaze, kde tvoří až 50 % populace.

N – Mongolové
Tento mladý kmen se rozšířil nejpozději po poslední době ledové do severní Eurasie, kde dodneška tvoří 60 – 100 % populace. V Evropě se nejvíce vyskytuje ve Finsku.

Q – Indiáni
Před 17 000 – 22 000 lety se objevil kmen Q v severní Asii. V dnešní době je nejvíce rozšířen v Jižní a Severní Americe, kde tvoří s kmenem H 60 – 80 % populace. V Evropě tvoří maximálně 5 % a vyskytuje se hlavně v jižním Švédsku a na hranicích Švýcarska a Francie.

T – Kaspická oblast
Tento kmen vznikl pravděpodobně v oblasti úrodného půlměsíce. Do této skupiny patřil např. Thomas Jefferson. V Evropě je tato skupina velmi vzácná.

H – Indové
Tento kmen je typický pro dnešní indický subkontinent, kde tvoří až 40 % populace. V Evropě se vyskytuje především v Rumunsku a Bulharsku, v ostatních oblastech velmi zřídka.

otcovské linie

otcovské linie

otcovské linie

Uložit