Výzkum Masarykovy univerzity v Brně potvrdil, jak je Česko geneticky rozmanité. Slovanské kořeny má pouze 35 % populace, třetina má germánsko-keltský původ, dále se objevuje i původ například mezi Vikingy. Výzkum vycházel především z analýzy DNA, dále pak z matrik a zkoumání původu příjmení testovaných lidí. Pokud si chcete přečíst více o tzv. genetické genealogii, doporučujeme následující článek brněnských vědců zde. Čeští vědci tak navázali na již publikované studie kolegů, které se ale opírali o genetické analýzy vázané např. na příjmení a jsou shrnuty na českém webu genebaze.
Výsledky brněnských vědců krásně korespondují se statistikou testovaných osob v projektu Genarium http://genarium.cz/statistiky/ nebo i evropské databáze Eupedia. Je tedy vidět, že vědci potvrdili již publikovaná data, která ukazují, že genetické analýzy mohou vrhnout úplně jiné světlo do oblasti hledání kořenů.
A jaký je rozdíl v provádění testů mezi výzkumem a testy prováděnými například naší laboratoří? V podstatě žádný. Technika analýzy a zpracování vzorků je již řadu let, řekněme, standardní.
Většinou se analýza DNA provádí ze stěru dutiny ústní. Tato metoda je jednoduchá (zvládne ji každý), neinvazivní a pohodlná, vzorek si testované osoby mohou odebrat v klidu doma.Následně se vzorky DNA zašlou poštou do laboratoře, kde se jako první krok provede izolace DNA. Tento izolát se podrobí analýze. Po vyhodnocení získaných dat je možné zjistit pradávné předky člověka. Pokud mají výzkumníci k dispozici více takových dat spolu s informacemi z dalších zdrojů, dají se vytvářet migrační mapy skupin a historické analýzy. Jak množství publikovaných prací stoupá, tak se rozšiřuje i vědění o jednotlivých haploskupinách a jejich původů, případně se objevují nové vztahy.
Budete-li i vy chtít vědět, jaké máte historické kořeny, můžete zkusit využít test Genarium.
Případně brát tento článek jako inspiraci k pořízení netradičního dárku :-).