Nejstarší DNA

V poslední době se daří analyzovat DNA z čím dál starších nálezů. Tyto analýzy často vedou k naprosto novým poznatkům a velmi pomáhají moderní archeologii v urování, kterému lidskému druhu vlastně daný kosterní nález patří. Nebo dokonce vede k nálezu úplně nového druhu člověka.

Zatím nejstarší známá lidská DNA, patří lidskému předkovi nalezenému ve Španělsku. Jedná se o kosterní pozůstatek, jehož stáří vědci odhadují na 100 000 let. Původně se vědci domnívali, že se jedná o pozůstatky člověka neandertálského, ale právě analýza DNA ukazuje spíše na pozůstatky Denisovanů. První pozůstatky těchto vyhynulých lidských předků byly nalezeny v Děnisově jeskyni na Altaji v Rusku. Tento nález ukazuje na větší rozšíření tohoto druhu člověka, než se původně předpokládalo.

Vyvstává také další otázka. Jestliže spolu v jednom čase žilo několik různých lidských druhů, křížili se mezi sebou?
Jak víme z různých analýz DNA, dnešní člověk v sobě nese genetickou informaci, kterou s největší pravděpodobností získal nejen od Neandertálců. Jednalo se dost možná o geny, které byly důležité pro přežití v nových podmínkách, v té době, zamrzlé Evropy. Naopak lidé v jihovýchodní Asii a Oceánii mají zase více genů od Denisovanů.

Tyto a podobné nálezy, stejně jako pokroky v analýze DNA nabourávají myšlenku, že lidské druhy žili odděleně od sebe nejen místně ale i časově a že nedocházelo k jejich vzájemnému křížení.

Je velmi zajímavé sledovat, jak věda postupuje kupředu a mění náš pohled na naše vlastní dějiny.

Další čtení:

Natur 2010

historie druhu homo