DNA raně středověkých alamanských válečníků rozluštěna

V roce 1962 bylo v Niederstotzingen (Bádensko-Württembersko, Německo) objeveno pohřebiště s lidskými pozůstatky. Dnes vědci z Výzkumného střediska Eurac v Bozen-Bolzano v Itálii a Institutu Maxe Plancka v Jeně v Německu zkoumali DNA těchto koster. Pomocí DNA analýzy se jim podařilo určit pohlaví a míru příbuznosti těchto lidí, ale i jejich rodový původ, který poskytuje nové pohledy na společenské poměry v raném středověku. Výsledky této studie ukazují, že genetický výzkum může doplnit výzkum provedený archeology a antropology. Výzkum byl uveden na předním místě akademického časopisu Science Advances.

Archeologové získali třináct lidských koster, pozůstatky tří koní a některé výborně zachované hrobové zboží různého původu. Tento pohřeb, který byl objeven v blízkosti římské silnice nedaleko Ulmu, je považován za jeden z nejvýznamnějších alamanskýsh hrobů v Německu. Místo sestává z několika hrobů,  u nichž se předpokládalo, že nebyly všichni vytvořeny současně. Pomocí analýzy DNA byli vědci schopni rekonstruovat mateřskou a otcovskou příbuznost. Na základě vzorků zubů vědci mohli zjistit, že pět jednotlivců bylo buď příbuzných prvního nebo druhého stupně. Kromě toho vzorky DNA naznačovaly středomořské a severoevropské kořeny. “Tyto výsledky svědčí o existenci pozoruhodných nadregionálních kontaktů. Skutečnost, že byli spolu pohřbeni, naznačuje také vztah mezi rodinami a jejich doprovodem, který přesahuje smrt,” vysvětluje Niall O’Sullivan z Max Planckova institutu. V tomto kontextu jsou také zajímavé hrobové předměty, s nimiž byly zdobeny vícenásobné hroby a které jsou z francouzského, lombardního a byzantského původu. Jejich různorodý původ v kombinaci s novými genetickými údaji naznačuje kulturní otevřenost a ukazuje, jak členové stejné rodiny byli vnímaví k různým kulturám.

Vedle analýzy příbuznosti vědci také určili pohlaví jedinců pomocí molekulárních testů. Jedna z koster měla graciální postavu a nemohla být jasně klasifikována jako muž nebo žena. “Antropologové určují pohlaví pomocí specifických fyzických pohlavních znaků, ale pokud kosti některých oblastí těla chybí, pak to bude mnohem obtížnější. Analýzy DNA otevírají nové cesty v tomto ohledu – a v tomto konkrétním případě jsme byli schopni identifikovat mladého člověka molekulárně jako muže a vyloučili tak možnost, že jsme se zabývali raně středověkou bojovnicí, “vysvětluje Frank Maixner z výzkumného střediska Eurac. Značný pokrok, který se v oblasti molekulární genetiky dosáhl v posledních letech, dovoluje, aby se znovu přezkoumali nezodpovězené otázky a aby byly přezkoumány historické i archeologické nálezy. “Tento výzkum na pohřebišti v Niederstotzingenu je učebnicovým příkladem toho, jak můžeme podporovat archeology a antropology s novými metodami, abychom se ponořili hlouběji do nezodpovězených otázek,” říká Maixner.

zdroj: https://www.sciencedaily.com

pro další čtení

Alamani: Alamani