Detekce DNA pravěkých lidí ze vzorků bláta

Do nedávna se pravěká DNA získávala převážně z fosilních pozůstatků, většinou jako mitochondriální DNA. Proč mitochondriální DNA? Té je v těle vzhledem ke genomové DNA více, takže lze častěji nalézt nepoškozené úseky. Jak se ale objevují nové možnosti, začíná se jevit jako zajímavou i environmentální DNA.

V každém kousku půdy nebo i kapce vody je obsaženo velké množství živých organizmů, ale také zbytků DNA organizmů mrtvých. Pokud vyizolujete takovou směs DNA, která se nachází v daném vzorku, získáte takzvanou environmentální DNA. Podle toho, co víme, může environmentální DNA ve vhodném prostředí, jako jsou například chladné jeskyně nebo permafrost (věčně zmrzlá půda), vydržet v téměř neporušeném stavu až 700 tisíc let.

V roce 2003 zjistil tým, který vedl Eske Willerslev z Univerzity v Cambridge, že je možné získat fosilní DNA druhů, jako je například mamut, ze zmrzlého bahna v permafrostu. Díky novým technikám by šlo tedy environmentální DNA využít pro mapování výskytu nejrůznějších druhů, včetně člověka a jeho prapředků.

Viviane Slonové z německého Max Planck, se podařilo přečíst DNA ze vzorků sedimentů, které pocházely z míst, kde prokazatelně žili dávní lidé. Jedním z těchto místo byla i Denisova jeskyně, kde byli objeveni denisované. Badatelé pak použili krátké úseky mitochondriální DNA moderních lidí a podle nich našli odpovídající mitochondriální DNA neandrtálců a denisovanů.

Můžeme se tedy do budoucna těšit na další zajímavé objevy.

Zdroj: gate2biotech.cz/blato-poslouzi-k-detekci-davnych-lidi